V březnu roku 2017 jsme získali tramvajový vlečný vůz Krasin, který byl po vyřazení u dopravního podniku odvezen za Prahu a využit jako základ rekreační chaty. V roce 2017 se rozhodli majitelé chaty, že chatu zbourají a vlečný vůz předají do muzea. Jelikož muzeum Dopravního podniku hlavního města Prahy nemělo o vůz zájem, byli jsme osloveni, zda nechceme tímto vozem doplnit naši železniční sbírku. To jsme s povděkem přijali, následovala výpomoc při bourání chaty a odvoz tramvajového vozu do zlíchovské výtopny. Během roku 2017 byla zahájena oprava skříně vozu, a to broušením a následně nový nátěrem. Předtím byly k vozu přidány dvojkolí.

Vůz byl vyroben v roce 1932Ringhofferově továrně v Praze na Smíchově. Jako první z Krasinů nemá nýtovaný rám, nýbrž elektricky svařovaný. Takto byly vyrobeny pouze poslední dva vozy z celkem 40 ks série. Krasin č. 1389 je jediným z této série, který se dochoval. Prokazatelně byl evidován k 6. 4. 1944 ve vozovně Motol, poté od 5. 3. 1959 ve vozovně Žižkov a v roce 1969 byl vyřazen.

Krasina vystavujeme vždy při zpřístupnění výtopny veřejnosti. Pokračujeme tak v budování sbírky kolejových vozidel s odkazem na kdysi průmyslový Smíchov a dávno zašlou tradici výroby lokomotiv, železničních i tramvajových vozů v Praze. Více o tomto typu tramvajového vozu si lze přečíst na Wikipedii.

 

Dále zveřejňujeme původní text dopravního historika Jana Arazima († 2017), který se zasadil o zachování vozu:

Vlečné vozy této řady neměly, podobně jako ostatní tramvajové vozy od Ringhoffera, přesné typové (resp. obchodní) označení a tak dostávaly přezdívky a to jak od zaměstnanců EP, tak od prostých cestujících. Několik sérií jedenáctimetrových vleků (s tehdy neuvěřitelně progresivní širokou nástupní plošinou necelých čtyřicet centimetrů nad dlažbou) dostalo přezdívku Krasin. Proč se tomu tak stalo se dnes můžeme jen dohadovat, neboť sovětský ledoborec (pojmenovaný po bolševikovi Leonidu Krasinovi), který v roce 1928 zachránil posádku ztroskotané vzducholodi Italia, tvarově tramvaj připomíná jen s velmi velkou dávkou fantazie.

Celkem bylo v letech 1930 – 1946 vyrobeno 280 vozů tohoto typu různého provedení. Současně šlo i poslední vlečné vozy, které byly do Prahy dodány. Krasiny z posledních sérií vydržely v provozu až do května 1974, tedy do doby, kdy značnou část přepravní zátěže převzalo metro.

Z provozu byl vyřazen po sedmatřiceti letech koncem června 1969, kdy byl odprodán průvodčí z hloubětínské vozovny. Koncem osmdesátých let byl „znovunalezen“ coby chata v Petříkově poblíž Velkých Popovic a další tři desítky let pravidelně okouněn, aby nedošlo k nějaké nepředložené úhoně. Vzhledem ke způsobu využití byl totiž – na rozdíl od jiných vozů - uchován v nadmíru původním a nezprzněném stavu. Po změně majitele pozemku došlo k dohodě o způsobu jeho vyzískání a 17. března 2017 byl vyzvednut a odvezen do Výtopny Zlíchov. Nějakou dobu trvalo, než se podařilo sehnat vhodná dvojkolí a tak k samotnému spuštění na pražské koleje (byť železniční) došlo 28. června 2017, tedy téměř na den přesně po 48 letech.

 

Stav po obnově laku a opravě střechy

Po příjezdu na Zlíchov a umístění na kola

Po zbourání chaty